El Ron De Carlos Jamaica No. 1 – Když vás začne Jamajka nudit

Namíchat si vlastní jamajský rum, to zní jako super nápad a dalo by se říci, že to je sen každého rumaře. Já však k této činnosti zaujímám lehce skeptický pohled, lépe řečeno, přistupuji k ní s respektem. Přeci jenom master blenderské dovednosti se trénují několik let a člověk musí mít tak zvaně „něco odpito“ a hlavně „odblendováno“. Myšlenka udělat si rum, tak jak mi chutná, je tedy velká výzva a rozhodně to není nic jednoduchého, co se povede napoprvé. Jsem přesvědčen, že když smícháte 3 dobré rumy, výsledek nemusí být zase dobrý rum.

Dostatek odvahy, rumu a určitě i času sebral Karel Vaníček a namíchal si svůj blend z rumů z jamajských palíren. Myslím si, že rozmanitost jamajských destilátů z cukrové třtiny mu situaci rozhodně neulehčují. Svůj produkt nazval El Ron De Carlos Jamaica No. 1 a jeden degustační vzorek mi doručil na ochutnání, rozhodl jsem se k tomu přistoupit zodpovědně a rum jsem ohodnotil, jako kdybych jej prostě dostal nalitý na slepé degustaci. A jak jsem jej hodnotil? Pojďme si projít všechny senzorické vlastnosti pěkně jednu po druhé.

blind tasting el ron de carlos jamaica 1

El Ron De Carlos Jamaica No. 1 ve sklenici

U slepé degustace je typický problém s hodnocením barvy, vůbec nevíte, jestli je rum dobarvený nebo ne. Já jsem také nevěděl, jaké rumy jsou v blendu, ale barva se mi obecně líbila, byla poměrně hodně tmavá a slzy se chovaly poměrně typicky pro „komplikovaný“ blend – pár jich steklo ihned a druhá vlna se vlekla značně pomaleji.

Vůně mě naprosto odzbrojila, přiznávám takhle složitou a rozmanitou vůni jsem asi ještě nepotkal. Extrémně intenzivní, skoro až agresivní směs všeho, nos pracuje na 110% a nabízí mozku různé tóny, ten je zpracovává jako výrobní linka, identifikuji med, přezrálé banány, ananas, květiny, pomeranče, mandarinky a lehkou medicinálnost podobnou mému oblíbenému lepidlu kanagon, naskakuje mi tedy ihned spojení s Long Pond TECA. Prostě ty estery zde bijí na poplach naprosto jednoznačně.

Chuť je zase sladká, přijde mi, že právě dojídám ovocný kompot, ale neumím identifikovat to ovoce, je to prostě směs různých exotických i tuzemských druhů. Rum je pak lehce hořký a citrusový, dřevitost identifikuji také, ale pouze chviličku. Celkově mám pocit, že tento rum poskytuje mým vjemům až moc rozličných chuťových vrstev a já se neumím na žádnou lépe zaměřit. Vzorek se pije příjemně, jen to degustování a identifikace chutí mi dělá problém. Čekám tedy, že mi pomůže závěr, ale to se bohužel také nekoná. Nevím proč, ale úplně první pocit po polknutí je vlastně „žádný“. Je to zvláštní, ale asi tato chuťová exploze tak odpálila schopnost identifikovat cokoli.

Pokud bych měl můj pohled na tento rum nějak shrnout, tak se rozhodně necítím po 0,02l vzorku silný v kramflecích. Asi bych mu musel dát druhou příležitost, ale to bohužel nelze. Obecně mě rum zaujal barvou a vůní, ale chutí už tak moc ne. Rozhodně to není nějaký úplný „přešlap“, naopak, v bodování mi vyšel nadprůměrně, ale asi bych si tento blend nekupoval na popíjení domů. Potvrzuje se mi tedy, že míchat rumy různých palíren není vůbec jednoduché, já tipoval Long Pond TECA a nějaký lehčí jamajský produkt (Appleton Estate nebo Monymusk) a asi ještě „něco“.  Karel mi pak prozradil, že v blendu není TECA, ale Hampden DOK a s Appletonem jsem se trefil, zbytek blendu však zůstává výrobní tajemství.

Moje hodnocení El Ron De Carlos Jamaica No. 1:

71/100

Write a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d blogerům se to líbí: