Don Papa Rum – Prémiový likér z Filipín

Před nedávnem jsem přemýšlel nad tím, kam rumtips.cz směřuje. Recenzujeme zde rumy, které si s Jakubem kupujeme cíleně takřka „na jistotu“, anebo láhve, které chceme ochutnat na slepé degustaci. Obával jsem se tedy, že náš vkus začne být pro čtenáře nuda a vzorky budou pouze z Barbadosu, Jamajky, anebo nějakého francouzského ostrova. A mýlil jsem se, věřím, že tímto článkem dokáži cílit i na rumaře, kteří nejsou tak vyhranění.

Poté, co někdo zveřejnil příspěvek s recenzí Don Papa na Rum Corner na Facebooku, jsem naznal, že tento rum si zaslouží i můj nezaujatý názor. Lépe řečeno, opravdu to ve mně vzbudilo touhu Don Papa přechutnat, ohodnotit stejně, jak hodnotím všechny rumy, když píšu recenzi a zjistit, jestli je to opravdu tak „zlé“, jak si to pamatuji. Nechávám si tedy od kamaráda poslat degustační množství (0,02l) tohoto rumu a jdu na věc, co nejvíc nezaujatě a bez předsudků. Pojďme tedy hned na rum samotný, poté něco málo teorie a zajímavých faktů.

Jaký je rum Don Papa?

Rum jsem si nalil a postavil na stůl, za chvíli jsem cítil ve vzduchu vůni vanilky, opravdu velice aromatickou a výraznou. Proto sahám po sklenici a jdu zkoumat destilát svým standardním postupem. Barva je podle mě zajímavá, i když je zřejmě dobarvená karamelem, vnímám ji velice pozitivně, odstín hnědé kůže a nepronikavé odlesky světla na mě působí netuctově. Přijde mi, že tohle se povedlo.

Slzy jsou extrémně pomalé, pár jich steče zpět na hladinu rumu ve sklenici, ale zbývající lihovina na skle se vleče jako „týden před výplatou“. Jelikož vím, že se nejedná o žádný extra starý rum, předpokládám, co mohu očekávat. Po chvíli se na stěnách vytvoří titěrné mapy a tuším tedy, že mohu čekat velice intenzivní chuť, buď ze sudu nebo z laboratoře.

Přikládám nos nad sklenici, abych se přesvědčil o intenzitě vůně a pokusil se ji více prozkoumat. Vanilka je naprosto dominantní, je umělá a doprovázena sladkostí připomínající marshmallow. Řekl bych, že snad cítím i třešně, nevím, ale tohle je pro mě naprosto unikátní kombinace. Pomalu si začínám v hlavě hodnocení směrovat spíše k navy nebo spiced rumům (které moc neznám).

První setkání s jazykem mi doslova vystřelilo do mozku hořkou chuť, skoro až pálivou, která však ihned odezní a já začínám tápat. Nevím, co cítím, definitivně tu extrémně dominantní medovou až bonbónovou sladkost, vanilku už jen minimálně. Při druhém doušku si začínám přehrávat v hlavě paletu chutí, které v rumu obvykle nacházím a už vím, že nacházím anýz, muškátový ořech a krapet skořice. Polykám tedy podruhé a zaměřuji se na závěr, ten mi však jaksi schází, rum malinko zahořkne v kru a zmizí, konec.        

Fakta o rumu Don Papa

Co je zřejmé na první pohled je to, že rum je opravdu krásně balený, standardní buclatý tvar láhve z čirého skla pokrývá propracovaná a stylová etiketa. Řekl bych, že se naprosto hodí k filipínské kultuře, sice nenabízí moc informací, ale dle mého názoru je lepší raději neuvádět detaily než si hledat atraktivní čísla, která potom formulovat tak, aby to nebyla lež. Opticky tedy krásný produkt.

Jméno Don Papa rumu je inspirováno osobou z filipínské historie a to revolucionářem, šamanem a léčitelem jménem Dionisio Magbuelas.

Nás ale především zajímá, co je uvnitř skořápky za rum? Mělo by se jednat o destilát z cukrové třtiny nebo melasy, pocházející z vulkanického ostrova Negros Occidental, stařený na úpatí hory Mount Kanalaon po dobu sedmi let. Na trh se dostal v roce 2011 a je lahvován s obsahem alkoholu 40 %. Bohužel informace o palírně zůstává pro mě tabu.

Díky laboratorním testům 21. století máme tu možnost dozvěděl se ale mnohem víc o Don Papa. Tento „lahodný rum“ obsahuje mimo pálenku z cukrové třtiny také v jednom litru 29 g cukru, 2,4 g glycerolu, 359mg umělého vanilínu a přiměřené množství karamelu. Tato jedinečná kombinace aditiv ve mně evokuje touhu technicky a legislativně přirovnávat Don Papa k likéru než k rumu. Při degustování se mi stále nabízelo srovnání spíše s navy rumy, ale to bylo asi tím anýzem. Myslím si, že by bylo vhodné lépe specifikovat rumové kategorie, v čemž zřejmě současná legislativa EU pokulhává. Nelze však nepřisoudit Don Papa rumu kredit, jakožto marketingovému veledílu, nádherně vypadá, skvěle se prodává a lidé jej zbožňují. Kdybych jej hodnotil jako prémiový druh likéru, tak bych v podstatě neměl co vytknout, bohužel z pohledu rumu, jakožto ušlechtilého destilátu, je to dnes za mě nedostatečné.

Moje Hodnocení rumu Don Papa:

Write a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d blogerům se to líbí: