Geographical Indication (GI) a rum – chráněné označení původu

protected GI by EU label

Předpokládám, že zkratka GI (Geographical Indications) bude pro mnohé čtenáře naprosto nový pojem v rumovém světě. Ano, diskuze o „chráněném zeměpisném označení“ nebo „chráněném označení původu“ se týkají spíše odborné veřejnosti a výrobců. V podstatě to ale i pro normálního spotřebitele není nic nového, tyto označení vídáme každý den v obchodě a vnímáme je jako naprostou samozřejmost. Evropská unie oficiálně respektuje asi šest českých výrobků, která mají chráněné označení původu, například Žatecký chmel, Pohořelický kapr anebo třeba Český kmín. Ale na trhu je i mnoho jiných ochranných lokálních známek pro „chráněné zeměpisné označení“, kdo by neznal třeba České pivo, Olomoucké tvarůžky, Jihočeskou nivu anebo třeba Pardubický perník.

V podstatě tyto označení přináší i regulace pro daný produkt, hlavně tedy jeho přesný popis a specifikaci výroby. Stejně tak tomu je i u alkoholu, velice rád udávám jako příklad pojem „scotch whisky“, pokud jej pak chce výrobce uvádět na láhvi, nesmí pravidla pro produkci pravé skotské whisky jakkoliv obejít. Tyto lokální pravidla si samozřejmě uzákonila skotská vláda a výrobci se jimi řídí. Bez pochyby by se dalo říct, že většina států, které produkují rum, jeho výrobu pomocí zákonů také definovaly a častokrát neopomenuly i přesná pravidla pro jeho prodej. Avšak veškerá tamní legislativa ztrácí platnost v okamžiku, kdy rum opustí hranice daného státu, pak jsou aplikovány zákony trhu, kde se produkt prodává.

GI chráněné EU
v současné době EU chrání pouze tyto GI

To, co by dle mého názoru měly přinést Geographical Indications, jsou mezinárodně akceptovaná pravidla výroby, které přesně stanovil stát, ve kterém byl daný produkt vyroben, především za účelem celosvětově chránit exkluzivitu a suverenitu lokálních výrobců a společností.

Řekl bych, že není náhodou, že o prosazení globálního vnímání GI se snaží především státy Jamajka a Barbados, kde legislativa obou států poměrně striktně upravuje modifikaci rumu. Bohužel se na trhu vyskytují produkty, které tuto legislativu porušují, ale k jejich úpravě došlo typicky až na území jiného státu, tedy tam kde už vládnou naprosto „jiná pravidla hry“. Výrobci se tedy bouří a žádají po vládě prosazení mezinárodních pravidel, tedy Geographical Indiactions.

Gi je součást duševního vlastnictví dle WIPO
GI je součást duševního vlastnictví – dle WIPO

Někdo bezpochyby vnímá GI jako kontroverzní a emotivní téma, jiný jako naprosto nezajímavou věc. Já se řadím k té skupině, které problém s GI tak zvaně „leží v žaludku“. Považuji se za rumového příznivce, nebo, jak říká Luca Gargano „rum lovera“, a proto bych byl šťastný, kdyby se kvalitní, nebo dokonce prémiový rum dostal do povědomí veřejnosti. Jak to myslím? Přijde mi, že drtivá většina spotřebitelů dnes rozlišuje v podstatě jen dvě kategorie rumu – první skupinu tvoří britské a španělské rumy dohromady, a tu druhou pak ten „nedobrý“ rhum agricole. Proto se pak často setkávám s názorem, že každý člověk má jinou chuť, a jednoduše si vybere rum jaký mu prostě chutná. Proti tomu samozřejmě nic nenamítám, ať si opravdu každý dopřeje ten rum, který má rád, ale pokud se zamyslím nad celým rumovým trhem, opravdu pro normálního spotřebitele nevidím žádnou smysluplnou kategorizaci. V podstatě jediné, co jakýmsi způsobem určuje kategorii nebo prémiovost daného produktu (rozumějme rumu) je pouze cena. Abych uvedl příklad – rozhodně se dnes nemohu spolehnout, že když vidím na lahvi napsáno „Barbados rum“, že její obsah bude vyroben podle legislativy státu Barbados a cena láhve mi bohužel nijak nepomůže.  

Opět narážím na věčný spor, mohou nám zeměpisné označení a ochranné známky pomoci dosáhnout prémiových rumů, anebo alespoň smysluplné kategorizace pro spotřebitele? Upřímně si myslím, že je potřeba tyto dvě věci odlišit, pokusím se tedy problematiku rozebrat, alespoň z mého pohledu.

GI napříč různými destiláty
GI napříč různými destiláty – zdroj www.coctailwonk.com

Vliv GI na vytvoření prémiové kategorie rumu

Samozřejmě se nám nabízí otázka, co spotřebitel vnímá jako prémiový rum? Opět, odpověď není jednoznačná, pro někoho je to rum starší deseti let, pro někoho je to rum bez cukru, pro někoho je to rum vyrobený podle legislativy určitého státu, pro někoho je to rum z kotlíkové destilace atd. Tyto příklady naprosto perfektně demonstrují informace o rumu, které častokrát z etikety láhve nezjistíme. Dle mého názoru by spotřebiteli mohla pomoci transparentnost značení, kterou častokrát GI řeší. Avšak zásadní problém je, že GI standardy nejsou uznávány na trhu, kde je produkt prodáván. Častokrát se celá problematika odbije slovy „rum nemá žádná pravidla”, což samozřejmě není pravda, problém je v tom, že klíčové rumové trhy neuznávají specifické předpisy zemí produkujících rum.

Geographical Indication častokrát upravuje jak „vnímanou hodnotu“, tak „vnitřní hodnotu“ produktu. „Vnímaná hodnota“ je vytvořena prostřednictvím obalů, kdy za použití poměrně jednoduchých praktik lze vytvořit tzv. „iluzi kvality“ (např. zavádějící značení věku). „Vnitřní hodnota“ je založena na skutečné řemeslné výrobě dle legislativy daného státu nebo regionu, a právě tato hodnota by se měla dle mého názoru cenit. Spotřebitel může (a měl by si) kupovat chuť, která je subjektivní, ale to, co musí spotřebitel zaplatit, by mělo být vždy založeno na vnitřní hodnotě. 

Níže demonstruji komplikovanost diskuzí o GI na debatě pěti významných rumových osobností. Jedna z nich je i Alexandre Gabriel (majitel značky Plantation rum), který důležitost transparentnosti komentuje slovy: “Jakákoliv pravidla pro produkci rumu musí v první řadě podporovat transparentnost, a přitom nesmí zabíjet rozmanitost, která dělá rum tak zvláštním“.

Vliv GI na kategorizaci rumu

Jakýkoliv mezinárodně prodávaný produkt lze kategorizovat jeho zeměpisným označením, ale to pouze za předpokladu, že budou dodržovány a legislativně ošetřeny všechny restrikce jeho výroby trhem, kde je produkt prodáván. Dle mého názoru je tato problematika jednoznačná, představme si označení jako je české pivo, skotská whisky, americký bourbon, cognac nebo šampaňské víno. Všechny tyto „značky kvality“ kontrolují tamní instituce a na trhu je pouze rozhodnutí tyto pravidla akceptovat beze změn nebo ne. Pokud pak tedy spotřebitel kupuje láhev whisky s označením „skotch whisky“ může se poměrně s jistotou spolehnout, že si pochutná na kvalitě, kterou definuje toto označení.

Pokud se zaměřím na rum, máme zde pár „vlaštovek“, které sice jaro nedělají, ale určitě přináší svěží a čerstvý vánek do rumové džungle. Francouzské ostrovy Martinik a Guadeloupe mají své chráněné označení původu, které dokonce i EU uznává. Bohužel těch ostatních, které trhy zatím neadaptovaly, ještě pár zbývá: Venezuelský DOC, Kubánská regulace, nedávno se nám představila i ochranná známka pro jamajský rum – „Jamaica Rum“, a to je v podstatě vše. I Barbados dotahuje svoje GI do konce, ale pokud jej, jako jiné, neakceptuje politická organizace spravující daný trh (v našem případě EU), bude na nás spotřebitelích, zda se po označení na lahvi záměrně podíváme nebo ne.  

Dalo by se namítat, a častokrát to slýchávám, že každá regulace trhu je pro spotřebitele nežádoucí a špatná. Opravdu nevnímám GI jako regulaci, ale spíše jednoznačnou kategorizaci založenou na původu produktu. Jsem přesvědčen, že rozumné uchopení GI dokáže plně ochránit jak spotřebitele, tak výrobce.

Rumfest 2017 – Diskuze významných rumových osobností

Složitost problematiky GI a nekonzistentnost názorů v rámci rumového odvětví nádherně demonstruje diskuze z Rumfestu 2017, kterou moderoval Ian Burrell. Pravda, od roku 2017 se dost změnilo a diskuze se posunuly o kus dopředu, ale i tak je to zajímavá demonstrace rozmanitosti úhlů pohledu na věc, dokonce i mezi odborníky.

Diskuze se účastnili: Luca Gargano (Velier), Alexandre Gabriel (Plantation Rum), David Cid (Bacardi), Philip Krizanic (Spiribam) a Richard Seale (Frousquare Distillery).

Dovolím si shrnout jejich pohledy na věc:

Richard Seale – v podstatě se jeho příspěvek věnoval historii (tak jak jsme u něj zvyklí). Zmiňuje, že by se měly prosazovat principy, které tamní výrobci vytvářeli několik desítek let. GI by se tedy mělo odkazovat na tradice a historii, demonstruje to na specifikaci použitých sudů pro zrání rumu.

Alexandre Gabriel – Nesouhlasí s panem Sealem, zmiňuje, že spatně zavedené GI, které pouze odkazují na minulost, by mohly zamrazit vývoj rumu, a tedy i jeho rozmanitost. Odkazuje na regulace koňaku, která je striktní a dělá tak koňak možná až moc uniformní.

Luca Gargano – Luca otevřel téma klasifikace, v podstatě by byl radši za prosazení jeho Gargano classification, jelikož GI nedefinují styl rumu a hlavně typ jeho destilace. Tvrdí, že je potřeba spotřebiteli jednoznačně odlišit rumy vyráběné kotlíkovou destilací a kolonovou destilací i v rámci jednoho státu.

David Cid – uznává kredit GI, ale zmiňuje důležitost čistoty rumu, máme zde modifikované a nemodifikované rumy na jednom trhu, to je podle něj špatně. Vadí mu, že např. Richard Seale „soutěží“ na jednom trhu o zákazníky spolu s výrobci, kteří významně upravují své produkty. Což není ekonomicky fér.

Bohužel, nemohu s panem Cidem nesouhlasit, tento problém by se měl vyřešit, dle mého názoru, přednostně. Zároveň si dokážu představit, že použití chráněného označení původu (třeba „Barbados rum“) by mohlo výrobcům z Barbadosu otevřít dveře k lepšímu ocenění jejich produktů.

Jak je vidět, názorů na to, jak klasifikovat a odlišit různé rumové produkty, je opravdu mnoho. Myslím si, že i každý čtenář by si dokázal přilít svůj „olej do ohně“ a přihodit jeho pohled na to, jak nejlépe rum rozdělit pro něj, jako spotřebitele. Já bych to opravdu nechal na výrobcích, a hlavně tedy na jejich vládách. Myslím si, že akceptování „jejich pravidel hry“, rozumějme Geographical Indications, je v podstatě naší povinností, už jen z respektu k tomu, že poctivý výrobce, který svého produktu dosáhl čestnou a poctivou prací podle legislativy svého státu, je na něj bezpochyby hrdý. GI je podle mě jen ochrana „znehodnocování“ práce a tradičních postupů výroby a samozřejmě i jakási záruka kvality pro spotřebitele.

Write a Comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

%d bloggers like this: